Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Stresová inkontinence moči je typ inkontinence moči, při níž dochází k nechtěnému úniku moči při různých činnostech souvisejících se zvýšením nitrobřišního tlaku (např. zvedání břemen, kašel, smích, kýchání, tělesná aktivita, změna polohy apod.). Při léčbě někdy mohou pomoci Kegelovy cviky. Viz také inkontinence, inkontinence moči.

Inkontinence moči je neschopnost udržení moči. Prakticky to znamená ztrátu kontroly nad močovým měchýřem a nedobrovolný únik moči. Inkontinence moči může mít různou závažnost: od občasného úniku několika kapek moči až po únik značného množství moči několikrát denně. Inkontinence moči může mít významný dopad na kvalitu života – zejména proto, že tento stav může způsobovat trapné situace ve společnosti nebo na veřejnosti. V mnoha případech je inkontinence moči důsledkem nějakého základního onemocnění, které lze léčit, což následně vede k výraznému zlepšení kvality života. Lékaři rozlišují různé typy inkontinence moči, např. stresovou inkontinenci moči, inkontinenci z přetékání apod. Viz také inkontinence, moč, inkontinence stolice.

„Stresové hormony“ je lidové označení pro hormony, které se do krevního oběhu uvolňují ve stresových situacích, tedy v rámci poplachové reakce (angl. fight-or-flight response). Příklady stresových situací jsou vážná onemocnění, vysoká tělesná zátěž (např. ve výkonnostním sportu), smyslové přetížení (např. velký hluk), duševní trauma apod. Skupina stresových hormonů není definována zcela jednoznačně, protože ve výše popsaných situacích se uvnitř těla odehrávají různé procesy. Odborníci se však víceméně shodují na tom, že nejdůležitějšími stresovými hormony jsou kortizol, adrenalin a noradrenalin. Viz také hormony, katecholaminy, poplachová reakce.

Posttraumatická stresová porucha neboli PTSD (zkratka pochází z anglického názvu posttraumatic stress disorder) je forma úzkostné poruchy, která je způsobena stresující nebo traumatickou životní událostí. Mezi časté rizikové faktory PTSD patří: sexuální nebo fyzické zneužívání v raném věku, traumatické zážitky z válečného konfliktu, prožití vážné nehody, požáru, teroristického útoku nebo přírodní katastrofy, jako jsou povodně nebo zemětřesení, svědectví násilí nebo násilné smrti, prožití fyzického útoku, jako je znásilnění, loupež nebo přepadení. Viz také posttraumatický, porucha.

Stresová reakce je obecně jakákoli (tělesná nebo duševní) reakce lidského těla na nepříznivé podněty, které mají tendenci narušit rovnováhu organismu. Tyto nepříznivé podněty mohou být tělesné nebo duševní, vnitřní nebo vnější. Pro přežití člověka bylo již v pravěku důležité umět rychle reagovat na okolní prostředí: v případě nebezpečí bleskově utéct nebo se bránit, v případě chladu nebo horka udržovat normální tělesnou teplotu apod. Jinými slovy, biologicky jsme „naprogramováni“ k tomu, aby se naše tělo neustále přizpůsobovalo okolnímu prostředí. Pokud je stresová reakce nepřiměřená nebo trvá příliš dlouho, může vést k různým poruchám.

Inkontinence je neschopnost udržení moči nebo stolice. Inkontinence u dětí je do jistého věku normální. Odvozené přídavné jméno inkontinentní označuje člověka, který není schopen udržet moč či stolici. Opakem inkontinence je kontinence. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz inkontinence.

Inkontinence stolice je neschopnost udržení stolice. Prakticky to znamená ztrátu kontroly nad konečníkem a nedobrovolný únik stolice. Inkontinence stolice může mít různou závažnost: od občasného úniku stolice při „upšouknutí“ (úniku plynů z tlustého střeva) až po úplnou ztrátu kontroly nad vyprazdňováním. Mezi poměrně časté příčiny inkontinence stolice patří průjem či naopak zácpa, případně poškození svalů nebo nervů (to nejčastěji v souvislosti se stárnutím, případně s komplikovaným porodem). Inkontinence stolice může mít významný dopad na kvalitu života – zejména proto, že tento stav může způsobovat trapné situace ve společnosti nebo na veřejnosti. V mnoha případech je inkontinence stolice důsledkem nějakého základního onemocnění, které lze léčit, což následně vede k výraznému zlepšení kvality života. Viz také inkontinence, inkontinence moči.

Inkontinence z přetékání je jedním z několika různých typů inkontinence moči, tj. neschopnosti kontrolovat močení. Inkontinence z přetékání může vzniknout, když člověk není schopen zcela vyprázdnit močový měchýř; pak může docházet k nechtěným únikům moči. Postižený člověk přitom může, ale nemusí cítit, že jeho močový měchýř je plný. Úniky moči, které mohou způsobovat rozpaky a nepohodlí, však nejsou jediným problémem. Moč zůstávající v močovém měchýři je živnou půdou pro bakterie, což může vést k opakovaným infekcím močových cest. Na rozdíl od jiných typů inkontinence se inkontinence z přetékání vysktyuje častěji u mužů než u žen. Nejčastější příčinou u mužů je zvětšená prostata, která brání odtoku moči z močového měchýře. Mezi další možné příčiny inkontinence z přetékání patří: ucpání močové trubice nádorem, močovými kameny, zjizvenou tkání, otokem způsobeným infekcí apod., slabé svaly močového měchýře, které z močového měchýře nedokážou zcela vytlačit zbytkovou moč, poranění nervů, které ovládají močový měchýř, poškození nervů v důsledku některých onemocnění, jako je cukrovka, alkoholismus, Parkinsonova nemoc, roztroušená skleróza apod., užívání některých léků, včetně některých antikonvulziv a antidepresiv, které ovlivňují komunikaci mezi nervovým systémem a močovým měchýřem. Viz také inkontinence, inkontinence moči.

Zánět močové trubice neboli uretritida se nejčastěji projevuje bolestí při močení, případně i hnisavým výtokem z močové trubice. Obvykle je způsoben bakteriální infekcí, avšak nemusí tomu tak být ve všech případech. Zánět močové trubice se rovněž vyskytuje u některých sexuálně přenosných infekcí, např. trichomoniázy či kapavky. Viz také zánět, močová trubice.

Mozkomíšní mok (lat. liquor cerebrospinalis) neboli CSF (zkratka pochází z anglického názvu cerebrospinal fluid) je čirá tekutina, která obklopuje mozek a míchu, tvoří jejich tekutý obal a nadlehčuje je. V případě úbytku mozkomíšního moku (např. v důsledku lumbální punkce) může pacient pociťovat bolesti hlavy, neboť mozek při sebemenším pohybu hlavy více „naráží“ do kostí lebky. Mozkomíšní mok vzniká v mozkových komorách. Obrázek: Mozkomíšní mok (vyznačen modře) vzniká v mozkových komorách, odkud pak odtéká do subarachnoidálního prostoru. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také mozek, mícha.